Menu Zavřeno

Ptáčci na krmítku

Na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna, říká pranostika a letos má opět pravdu. S končící zimou udeřily ptáčkům těžké časy. Ti z ptáků, kteří na zimu neodletěli do teplých krajin, dokáží snést sníh i mráz relativně dobře. V noci spí schoulení k sobě a vzájemně se zahřívají, ve dne poskakují celí načepýření po okolí a vyhřívají se na sluníčku. Aby přežili mrazivé dny a noci, potřebují ale větší množství potravy a to začíná být problém. Na stromech a keřích už nejsou k nalezení ani jablka nebo trnky, semínka jsou dávno snědená a opeřencům nastaly krušné časy. Stahují se proto do parků a zahrad, kde hledají naši pomoc.

Nejlepší je začít s přikrmováním již na podzim, aby si ptáci na místo krmení zvykli a stihli navýšit tukové zásoby, které jim pomohou přežít zimu. Pokud jste to nestihli, nevadí, ptáčkům můžete přilepšit i teď. Důležité je krmit pravidelně, aby netrávili zbytečně čas obletováním krmítek a také správně. Zapomeňte na zbytky z kuchyně a prošlé lojové koule ze supermarketu, krmení pro ptáčky si snadno můžete nachystat sami. Pokud se s námi vydáte na další šnečkovou výpravu za pokladem, ingredience můžete nalézt na jednotlivých stanovištích. A pokud se vám nechce do mrazu, nebo sedíte doma v karanténě, najdete zde pár tipů co vlastně ptáčkům sypat.

Každý pták potřebuje něco jiného. Výběrem potravy na krmítko přilákáme určité druhy ptáků. Na podzim jste dostali zalaminované fotky ptáčků, pamatujete? Tak teď si jej můžete vytáhnout a poznávat. Nejčastějšími návštěvníky krmítek jsou sýkory koňadry a sýkory modřinky, zvonci zelení, vrabci domácí a polní, pěnkavy obecné a pochopitelně kosi černí. V okolí často paběrkují sojky obecné. Vzácněji k vám mohou na oběd zaskočit čížci lesní, stehlíci obecní, sýkora uhelníček, sýkora babka a sýkora parukářka (na krmítkách u lesa), mlynaříci dlouhoocasí, brhlíci lesní, hýlové obecní, dlaskové tlustozobí, strakapoudi, šoupálci, střízlíci obecní, červenky obecné, pěnkava jíkavec a drozd cvrčala a kvíčala.

A co mají tedy ptáčci rádi?

  • Ptáci se silnými zobáky (pěnkavy, vrabec, čížci, hýli), dokáží rozbít i tvrdé skořápky a preferují velká semena a zrna. Nalákáme je na slunečnici a obilí.
  • Ptáci živící se převážně živočišnou stravou (hmyz, pavoukovci) preferují v zimě především bobule nebo jemná semínka. Pomůže jim měkké jemné krmení jako ovesné vločky, mák, otruby, rozinky a ovoce, nebo jemná semínka v loji. Jedná se o červenky, pěvušku modrou, střízlíky, kosy, špačky, drozdy.
  • Některé druhy ptáků, například sýkorky, datel, strakapoud a brhlíci jedí v zimě vše. Velmi rádi mají hovězí lůj.
  • Kosy, kvíčaly a brkoslavy potěší jablka napíchaná na větvičky stromu nebo položená na zem a brambory vařené v nesolené vodě. Jablka a hrušky pouze celá nebo po půlkách.
  • Sojky a straky ocení celou zavěšenou kukuřici nebo nevyloupané buráky,
  • Sýkorky mají rády půlky vlašských ořechů, slunečnici a lůj.

Čím tedy přikrmovat?

Ptáčkům můžete dávat jakákoli semínka, čím tučnější, tím lepší. Uvítají především:

  • slunečnici – nejraději neloupanou černou, ale naše sýkorky mají rády i loupanou.
  • len, mák, řepku, konopí nebo proso,
  • ořechy především vlašské a lískové,
  • obilniny (pšenice, proso, loupaný oves, kukuřice),
  • ovesné vločky,
  • jablka (ne na kousky),
  • bobule (pokud jste na podzim sušili jeřabiny, šípky, hloh, bez nebo hrozinky),
  • vařené brambory nebo rýži (rýže nesmí být syrová, ale vařená bez soli a koření a jen v malém množství)
  • strouhaná mrkev,
  • tvaroh či tvrdý nesolený sýr,
  • kousky masa nebo odřezky ze slaniny či masa nakrájené na drobné kousky.

A co naopak ptáčkům nedávat?

Naprosto nevhodné jsou zbytky z domácnosti nebo chléb, protože obsahují koření a sůl. Uškodí jim také neuvařená rýže, sušený kokos nebo těstoviny. Ty v trávicím traktu ptáků nabobtnají a můžou vést dokonce k úhynu. Výjimku tvoří uvařené brambory a rýže, ovšem bez soli a koření.

Šneččí výprava

A teď už ke stezce pro Šnečky:

Začátek najdete U Křivé borovice na Venkovním cvičícím hřišti. Cesta je značena obrázky ptáčků, pytlíčky na suroviny najdete ze zadní strany cedule o cvičiště. Poklad, suroviny na výrobu krmení pro ptáčky, je k nalezení u rozcestníku na rozhlednu Chvalovka. Dětem prosím předem neprozrazujte, co budete hledat a nechte je hádat, k čemu jednotlivé věci mohou sloužit. Hovězí lůj se nám prozatím nepodařilo sehnat, ale máme jej objednaný v řeznictví u Javoru dole v Bystrci. Nahradit jej můžete nesoleným sádlem, nebo si lůj zakoupit online např. zde a doma nachystat podle tohoto návodu. Vyzkoušeno. Pokud vám lůj zbude, lze na něm usmažit ty nejlepší masopustní koblížky nebo si z něj vyrobit kondicionér na boty.

Inspiraci, jak může hotový výrobek vypadat, najdete na šnečkových google dokumentech: viz odkaz nebo zde.

Krásný mrazivý den všem.